Méně známé památky Španělska

El Escorial

Monumentální šedý palác Filipa II. San Lorenzo de El Escorial se rozkládá nedaleko úpatí pohoří Sierra de Gaudarrama na severozápadě od Madridu.   Byl postaven v letech 1563-1584 k uctění svatého Vavřince na paměť vítězství Španělska nad Francií v bitvě u St. Quentinu. Prostý architektonický styl     El Escorialu se nazývá desornamentado, doslova "nezdobený". Tento strohý sloh bez okras předznamenal nový architektonický styl, který se stal jedním z nejvlivnějších ve Španělsku.
El Escorial je jedn z nejvýznamějších královských paláců v Evropě, který může konkurovat svou rozlohou i komplxností versailleskému zámku, ačkoliv na rozdíl od něj byl především klášterem a mauzoleem. Escorial byl 2. listopadu 1984 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Monasterio de San Juan de la Peña

Tento klášter pod vydutou skálou byl raným strážcem legendárního svatého grálu. V 11. století prošel reofrmou clunyského typu a stal se prvním španělským klášterem, který zavedl latinskou mši. Po požáru v 17. století se mniši přestěhovali do novější budovy na svahu, později ji vyrabovala napoleonská vojska, ale barokní fasáda vydržela poměrně neporušena. Kostel starého kláštera má dvě patra, nižší je prostá krypta ve skále, postavená na počátku 10. století; v hořejším patře situovaný kostel z 11. století upotá jednoduchou trojitou aspirou, vyhloubenou ve skále. Dobře zachovaný románský panteón obsahuje hrobky starých aragonských králů.

Templo de Debod

Egyptský Debodův chrám ze 2. století př. Kr. byl zachráněn z oblasti Asuánu, zaplavené přehradou a věnován Španělsku jako projev uznání španělským inženýrům, kteří se podíleli na projektu. Chrám zdobí nízké reliéfy a stojí v jedné řadě se dvěma ze tří původních vchodů. Je umístěn nad řekou Manzanares v zahradách Pargue del Oeste. 

Kastilské hrady

Největší množství ze dvou tisíc hradů Španělska se nachází v Kastilii (nyní součási oblasti Kastilie a León), která odvozuje své jméno od slova castilio neboli hrad.  V 10. a 11 století v tomto kraji mezi sebou bojovali Mauři a křesťané. Vesnice a města byla opevněna na obranu proti jedné nebo druhé straně. Většina zachovaných hradů v Kastilii však byla vybudována jako panské sídlo poté, co tuto oblast znovu dobyli křesťané a pominul už prvotní důvod jejich existence. Ferdinand a Isabela koncem 15. století zakázali stavbu nových hradů a řada z nich byla upravena k obytným účelům.
Hrad La Mota (1), Hrad Belmonte (2), hrad Peñafiel (3), hrad Coca (4).